Mapa - Cicikar (Qiqihar)

Cicikar (Qiqihar)
Cicikar, též Čchi-čchi-cha-er je městská prefektura v Čínské lidové republice. Patří k provincii Chej-lung-ťiang.

Celá prefektura má rozlohu 42 469 čtverečních kilometrů a žije v ní bezmála šest milionů obyvatel, zejména Chanů, ale i zástupců menšin (Mandžuové, Mongolové, …).

V okolních mokřinách se nachází chráněné území Ča-lung významné coby sídliště mnoha jeřábů mandžuských.

Městská prefektura Cicikar se člení na šestnáct celků okresní úrovně, a sice sedm městských obvodů, jeden městský okres a osm okresů.

 
Mapa - Cicikar (Qiqihar)
Mapa
Google Earth - Mapa - Cicikar
Google Earth
Microsoft Bing - Mapa - Cicikar
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Cicikar
OpenStreetMap
txu-oclc-6560750.jpg
4182x5070
www.lib.utexas.edu
province20110425d0d2...
2160x2118
www.onlinechinatours...
figure11.jpg
1650x2135
www.pecad.fas.usda.g...
heilongjiang.jpg
1649x1876
map.vbgood.com
Map+of+the+Oil+Field...
1343x530
1.bp.blogspot.com
Ming-Tombs-Tourist-m...
958x700
www.tour-beijing.com
Location_of_Qiqihar_...
880x760
upload.wikimedia.org
the-peoples-republic...
700x600
www.planetware.com
Detailed-Tourist-Map...
819x490
www.chinatouristmaps...
qiqihar-climate-grap...
558x661
www.qiqihar.climatem...
qiqihar-climograph.g...
543x661
www.qiqihar.climatem...
Map-of-Heilongjiang-...
500x587
www.chinatouristmaps...
xilong-hotel-qiqihar...
402x600
media-cdn.tripadviso...
Qiqihar.jpg
601x401
www.weather-forecast...
caption.jpg
412x550
media-cdn.tripadviso...
caption.jpg
412x550
media-cdn.tripadviso...
caption.jpg
412x550
media-cdn.tripadviso...
caption.jpg
412x550
media-cdn.tripadviso...
51a4d0e35c22405fa5a8...
549x412
images4.c-ctrip.com
DFAB0C5F-DBE0-44CE-9...
412x549
images4.c-ctrip.com
Státní území - Čína
Vlajka Čínské lidové republiky
Čína, plným názvem Čínská lidová republika , zkratkou ČLR (mezinárodně CN), je stát ležící ve východní Asii. S 1,4 miliardy obyvatel je Čína, spolu s Indií, nejlidnatější zemí světa, rozloha 9,6 milionu km² ji činí čtvrtým největším státem. Čína se rozkládá napříč pěti časovými pásmy a sousedí se 14 zeměmi, což je po Rusku druhý nejvyšší počet na světě. Země se člení na 23 provincií, pět autonomních oblastí, čtyři přímo spravovaná města (Peking, Tchien-ťin, Šanghaj, Čchung-čching) a dvě zvláštní administrativní oblastí (Hongkong a Macao). Hlavním městem Číny je Peking, nejlidnatějším městem je Šanghaj.

Čínská civilizace, rozvíjející se původně v úrodném povodí Žluté řeky ve Velké čínské nížině, patří k nejstarším na světě. Byť jsou její počátky zahaleny v mlze legend, obvykle se umisťují do období 2000 let př. n. l. Čínský stát několikrát v dějinách zmohutněl, byl rozbit, a pak se znovu sjednotil. Ve fázích vzmachu byla Čína vždy přední světovou ekonomickou mocností, mimo jiné díky proslulé Hedvábné stezce, a také místem rozvoje vědy a technologií - lze jí připsat vynález kompasu, papíru, střelného prachu či knihtisku. 19. století bylo pro Čínu ovšem dobou stagnace, opožděného pronikání rysů moderní civilizace i ponížení mocenského. To vedlo v roce 1912 k pádu tisíciletého monarchického systému a vzniku republiky, jejíž modernizační snahy byly však zabrzděny občanskou válkou mezi nacionalisty a komunisty (od 1927) a agresí Japonska (od 1937). V roce 1949 nakonec zemi, až na malý ostrov Tchaj-wan, ovládli komunisté. Vytvořili totalitní systém s centrálně řízenou ekonomikou. Řada společenských a ekonomických experimentů, jež vyvrcholila tzv. kulturní revolucí, vedla však jen ke stagnaci, byť Čína dosáhla jistých úspěchů diplomatických (od roku 1971 se stala stálým členem Rady bezpečnosti OSN s právem veta, když bylo toto postavení odepřeno Čínské republice čili Tchaj-wanu) a vojenských (vstup mezi jaderné velmoci). Skutečný rozmach však přinesly až ekonomické reformy Teng Siao-pchinga započaté roku 1978, které v Číně zavedly volný trh. Zahájily období bezprecedentního ekonomického růstu. S tím šel ruku v ruce růst geopolitického vlivu a zisk statusu supervelmoci. Trauma velmocenského ponížení z 19. století bylo symbolicky překonáno i tím, když Čína dostala pod svoji kontrolu poslední evropské kolonie na svém území, tedy Hongkong a Macao. Vznáší nárok i na ostrov Tchaj-wan a několik dalších menších území, tyto oblasti jsou však spravovány vládou Čínské republiky, která prozatím ale nechce být samostatným státem a formálně si nadále činí nárok na vládu v celé Číně. Ačkoli reformy Čínu velmi přiblížily západnímu ekonomickému modelu a životnímu stylu, v oblasti politické si uchovává systém vlády jedné strany a rysy diktatury.
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
CNY Čínský jüan (Renminbi) Â¥ or å…ƒ 2
ISO Jazyk (lingvistika)
UG Ujgurština (Uighur language)
ZA Čuangština (Zhuang language)
ZH Čínština (Chinese language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Afghánistán 
  •  Bhútán 
  •  Indie 
  •  Kazachstán 
  •  Kyrgyzstán 
  •  Laos 
  •  Mongolsko 
  •  Myanmar 
  •  Nepál 
  •  Pákistán 
  •  Severní Korea 
  •  Tádžikistán 
  •  Vietnam 
  •  Rusko